co se píše v knihách: régis jauffret: blázinec

prej Ionesco třetího tisíciletí. ach ano, to by mohl bejt, je totiž naprosto úchvatnej! 

"bude si myslet, že jde o nějaké improvizované erotické dobrodružství, konečně uskutečněný sen, ale bude tam, aby si odpykal své chování, minulé, budoucí, nemůže popřít, že má penis, varlata, ty přívěsky, co z lidských jedinců dělají muže, možného milence, potenciálního přiléhače či jednu z těch pijavic, co odmítá odejít a fňuká, dovolává se lásky, imaginárních pout, jako by byl domácí kočka nebo pečetní prsten zděděný po uctívaném otci. nebudu se na něj zlobit, že je mužský, na zamračenou oblohu se člověk také nezlobí a jenom blbci si klekají před každým parpskem slunce."

"člověk by se musel dožít pěti či deseti století, aby dozrál, aby byl uvážlivý, nepřeskakoval už bezdůvodně od dobré nálady ke smutku, od nadšení k zoufalství, a měl dostate zkušeností, aby byl schopen váhajícímu dítěti smysluplně poradit."

"muže nikdy dost nevychválíš, a chce-li si inteligentní žena i toho nejhloupějšího manžela udržet, musí ho pořád dokola přesvědčovat, že tu vidličku, kterou si dává do úst šlachovité maso, co sami dva přežvykují v ošuntělé kuchyní, jelikož je hloupý a neumí vydělat dost peněz, vynalezl právě on."

"hlavně se nepokoušejte vzít si život. Damien nemá rád smrt, však víte. dotklo by se ho to a vaše matka by mu určitě přišla dělat výčitky, které by ho hlodaly řau týdnů."

"jsou takoví, co mají v lebce nekonečný svět, narážejí do planet a pálí se o hvězdy, prostě blázni, politujme se už jen ze strachu, že jimi budeme jednou také. jiní naopak mají pohodlné jachty, s nimiž mohou podnikat vnitřní okružní plavby, bezpečné navzdory bouřím, vichřicím a tajfunům; tihle privilegovaní jsou hodni závisti a my jim závidíme."

"Damien je dítě moderních časů, joseph lituje, že jsme se nenarodili o století dřív, jiná doba a tehdejší východa by z něho určitě udělaly syna, který by spíš odpovídal jeho představám. my jsme se ale podřídili současným mravům, nechali ho skákat po křeslech, dávali mu zákusky, když odmítal maso, nesouhlasili s vychovateli, pokud ho trestali, a celých pět let jeho poberty jsme snášeli jeho urážky. ještě dnes se na nás občas oboří, jako by se jeho dávné pubertě podařilo překročit práh dospělosti a dál nás kropit svým jedem."  

"abych vám řekl pravdu, láska je nám doopravdy lhostejná, nikdy na ni nemyslíme a vzpomeneme na ni leda mimoděk, asi jako když ateista zvolá Bože můj, když někam založí svu kreditní kartu."