loni na podzim jsem skoro po deseti letech zabrousila na svůj písmácký profil a zavzpomínala na noční klápání poezie. vzpomínky to byly poměrně intenzivní. něco mě pobavilo, leccos vyděsilo, nicméně za své poeticky rozdrásané období se stydět nebudu, to k životu patří. ale jak ho využít jinak, než sbíráním bodíků na písmákovi? jako domácí dekor s romantickou duší přece!
v pilotním projektu figuruje sbírka dětské sny, barevné archy, font bohemian typewriter a moje oblíbené rámečky (z obchodních důvodů bez linku :).
