co se píše v knihách: jaroslav rudiš: grandhotel

"proto jsem k ní přece začal chodit - aby mě někdo poslouchal, jako v tom filmu o doktorch v New Yorku a holkách, co se u nich válejí na pohovkách a mluví o depresích. o špatném sexu. o smutku po sexu. a nakonec se s těmi doktory vyspí. dávali to v televizi."

"sebevrahy nemá nikdo rád. možná proto, že jim lidi závidí tu odvahu, kterou sami nemají. odvahu udělat ten krok, odvahu riskovat. nejvíc sebevrahy nemá rád Jégr. byl to on, kdo na kříž přibil cedulku sebevraždy hlaste v recepci. nikdo ale nic nehlásil. jen na ni někdo připsal zlomte vaz."

"jako holka jsem sem často chodila. - jako prostě k tomuhle hrobu? - ne. jako na hřbitov. - jen tak? - jo. četla jsem si náhrobky a uklidňovala se, že některý lidi umřeli mladší, než jsem já. - a pomohlo to? - ne. dělám to furt."