tipy & triky od brunhildy
* balte jak vám ruce narostly.
* přidejte špetku domácích potřeb.
* ale hlavně, hlavně ať to neni od profíků.
p.s. i letos budou novinky v designu, ale až po ježíškovi :)
souhrn těch předchozích v loňskym postu.
už dlouho pokukuju po odvážlivcích, kteří dokážou dělat něco se železnou pravidelností. uplést bič sama na sebe jsem párkrát zkusila též. výsledek? fiasko.
moleskine týdeníček vydržel půl roku, papírová knihovnička dokonce jen dva měsíce. o pravidelném cvičení, konzumaci ovoce, či jiných prospěšných aktivitách raději nemluvě.
o to větší obdiv má ranní ptáče za každodenní focení, kate bingaman-burt za překreslení každičký koupený věci, neznámý cirkusák za hodobóžový kreace z balonků.
ale! sbírám koule až z parket a pouštim se do toho. tentokrát už fakt jo. rozjíždim vlastní projekt 365x brunhilda - každý den aspoň jedna kresba, malůvka či skica. a žádný štráchy s novoročním předsevzetím. rovnou teď a tady. respektive od 1. prosince.
a jelikož štábní kultura musí bejt, projektu 365x brunhilda věnuju spešl tumblr účet. vyzkoušim ho a navíc budu tak trochu soutěžit s brundibárou a její snídaňovou ultimate challenge na instagramu.
tumblr vs instagram, žrádlo vs umění!
ovšem přátelé, tim tuhle virtuální jízdu ještě zdaleka nekončíme. za každý vynechaný den nasypu do kasičky 100 kaček. a pokud to budu flákat (není možná!), peněz bude hodně a věnuju je na charitu.
mno a od vás bych kromě burácivého fandění hip-hap-hop! potřebovala poradit - kam by peníze za lenost měly putovat?
čerstvě deflorovaná dívka a jiné příběhy
octárna a jiné příběhy
p.s. edward gorey anebo taky ogdred wear...
nebyl brit
nebyl si jist, jestli je gay či ne
zbožňoval balet, kožešinové kabáty, tenisové boty a kočky
děti nijak zvlášť ne...
"šla bych s ním, dala bych mu, ale musel by mi slíbit, že to bude z lásky."
"v této chvíli je středem všeho osamělý muž, jenž sedí za psacím stolem."
"a za trest teď napíšeš tisíckrát: jsem tak strašně sám."
"vyprav se na cestu. už houká tvůj čajník."
"roztrhej vše, co jsi za celý den napsal, spláchni to do záchodu, potom se odeber k moři, stůj na břehu a čekej, až ti vlna tvou báseň přinese k nohám."
"člověk by měl být dobrý, lidé jsou v podstatě dobří, člověk by měl mít rád lidi atp. proč ne, ale neleze to z huby.
"teď zrovna věřím v hrnek, který zvedám k ústům, věřím v kávu v něm, v cukr v té kávě. co jiného mi zbývá?"
(ty dva poslední texty jsem si ohnutym růžkem poznačila už loňský září. a zapomněla na ně. je svym způsobem kouzelný nic si nepamatovat - to překvapení potom, zas a znova!)
jeden steh mi utekl, hajzlík...
slunečný podzim v schoenbrunnu. ach!
